11. 10. 2016 úterý
Míša si ve škole sám vytrhnul svůj první mléčný zub – jednička vlevo dole.
2. 2. 2014 ne
Opět už několik dní bojujeme s horečkami – dnes horečka vyšplhala přes sirupy skoro ke čtyřicítce. Po čtyřech dnes se konečně potáhly mandle bílým povlakem, takže lze říct, že jde o angínu – jinak to vypadá jako horečka bez dalších příznaků, bez důvodu.
Takže tatínek vzal Míšu na pohotovost, dostal antibiotika Ospen 400 a hned je lépe. Míša byl u paní doktorky moc hodný, poslušný a obdivuhodně spolupracoval – doma se radostně svěřil, že ho paní doktorka ani vůbec nepíchala do zadku :)))
6. 7.
Sobota – vysoké nesrazitelné horečky jsou tu od včerejška zase. Míša si stěžuje na bolest břicha. Tatínek ho dopoledne veze do Prahy na pohotovost. Přestože lékařka nechtěla dělat CRP, tatínek ji přemluvil a výsledky vyšly vysoké, takže rovnou antibiotika Augmentin Duo.
18. 6. – 21. 6.
Vysoké nesrazitelné horečky – až 40,6. Nakonec ustaly „z minuty na minutu“ – vypadá to na „šestou nemoc“.
30. 4.
Úterý – zápis do školky.
2012
ticho – tyko
čajík – tajink
Arrynek – Ajinek
Foxynka – Hafinka
potkánci – ťuťunky
hotovo – hofovo
ahoj – aojí
6. 10.
Bezdudlíkové usínání po obědě bylo trošku ufňukané, ale dalo se. Večer už usnul celkem v pohodě – v rámci možností – i bez dudlíku a spal celou noc 🙂
Tak to jsme se dudlíku zbavili celkem rychle a relativně pohodově 🙂 Taky už bylo na čase 🙂
5. 10.
Dodnes měl Míša na usínání a spaní dudlík. Najednou mamince šiblo v hlavě, dudlíky schovala a … nejsou. Míša byl moc smutný, fňukal, plakal a hledal je. Maminka mu řekla, že dudlíky mají jen malá miminka. Tak Míša začal říkat „Mika mimiko. Mika mimiko“ (Míša je miminko). Tak mu maminka vysvětila, že je už velký kluk a bude spinkat bez dudlíku stejně jako sestřička a tatínek a maminka. Usínal těžko, v noci plakal … tatínek chtěl dudlíky vytáhnout a dát mu je. Maminka vzala Míšu k sobě do postele. Sice neplakal, ale nespal a skákal po peřinách a divočil. Tak šel zase do své postýlky a po chvíli s fňukáním usnul.
8. 7.
Poprvé ho píchla včela. Do levého chodidla. Jen maličko plakal, nateklo to jen trochu a žádná větší reakce nebyla – tak snad mu to tak vydrží celý život 🙂
4. 3.
Přestěhovali jsme postýlku do dětského pokojíčku k Denisce a Míša bude spát první noc se svou sestřičkou 🙂
2. 3.
Podruhé byl Míša doma s chůvou, protože maminka musela ke koním asistovat kopytářce u trimu. Opět byl prý moc hodný.
23. 2.
Jeli jsme do Krče pro výsledky. Celiakie se nepotvrdila. Všechny hodnoty jsou v pořádku. Mohlo by se zdát, že je to dobrá zpráva, ale na druhou stranu zůstává záhadou, co se tedy ve střevě děje.
9. 2.
Míša měl doma poprvé na hlídání chůvu, protože maminka musela ke koním, k nimž byl na dnes pozván chiropraktik. Míšánek byl prý moc hodný, usměvavý a šikovný. Vše proběhlo úplně v pohodě 🙂
27. 1.
Ráno jsme jeli do Prahy-Krč na alergologii kvůli stolici, která je od narození stále řídká. Sestřička Míšovi odebrala krev do čtyř (!) zkumevek ze hřbetu pravé ruky a Míšánek celou dobu hezky seděl, koukal na to, usmíval se na sestřičku, držel a ani nepípl. Krev jen kapala, takže sestřička musela ruku „ždímat“ – obě jsme nevěřícně koukaly, jak byl Míšánek hodný.
26. 1.
Úplně sám od sebe si sedl na nočník, vyčůral se a šel nočník vylít do záchodu. Během dne to udělal ještě několikrát 🙂
4. 1. 2012 st
V 18:40 Míša vykadil první pevný/tuhý bobek v životě – tak to vypadá, že je Míša celiakik, nebo má alergii na lepek (což je prý rozdíl). Už máme žádanku na vyšetření, tak uvidíme, co na to odborník.
2011
31. 12. so
Jelikož má Míša neustále řídkou stolici a poslední dobou se to výrazně zhoršilo, zkusíme nasadit bezlepkovou dietu a uvidíme.
20. 12. út
Sám si sedl na nočník a vykakal se.
19. 12. po
Překvapil maminku, když pro něj šla po odpoledním spaní do postýlky. Několikrát mu řekla „dej dudlík“ a vždy když jí ho nedal, odešla. Po pár minutách jí došla trpělivost a místo jednoduchého a jasného pokynu na něj vyhrkla „Michale, jestli mi ten dudlík nedáš, tak tě z té postýlky prostě nevytáhnu“. Míša dvě vteřiny přemýšlel a pak dudlík vytáhl z pusy a s úsměvem odevzdal.
Někdy je vážně lepší jednat s dětmi na rovinu a jasně než jednoduše a dětsky 🙂
15. 12. čt
Sám si sedl na nočník a vyčůral se.
1. 11. út
Míša umí krásně smrkat.
25. 10. út
Rostou špičáky.
12. 9.
1 rok a 4 měsíce
Míša používá několik základních slov a jeho první slovní spojení bylo „auto jede“, také se mu podařilo říct „mámo vstávej“ (bylo asi 5:30 ráno :)). Běhá jako drak a když spadne, nebrečí … rozumí snad všemu, co se říká a reaguje na jednoduché pokyny, např. „vyhoď plinku do koše“, „běž se napít“, „dej to pejskovi“ a nejoblíbenější je „zavři dveře“. Vůbec jsme nemuseli dávat zábranu na schodiště, protože se rychle naučil bezpečně vylézt i slézt po schodech. Usíná sám ve své postýlce – zatím s dudlíčkem. Už dávno miluje polštářky a dávno rozumí pokynu „udělej hají do peřinky“ a i bez pokynu se moc rád válí a lehá si do polštářků nebo zmuchlaných dek. Moc rád si prohlíží knížky.
Je šikovný pacient, nechá si v klidu odsát nos, nakapat nebo stříknout kapky. Konečně už si také nechá v klidu ostříhat nehty.
25. 7.
Roste první stolička – vlevo dole.
24. 5. 1 rok a 12 dní
Zrovna maminka telefonovala se svojí sestrou, když se Míša pustil ohrádky a zůstal stát bez držení. A udělal první krok! Pak sebou plácl 🙂
|
